Vyhodnocení průzkumu k nakládání s nedopalky
Kuřáci vědí, že nedopalky mohou znečistit životní prostředí, často jsou však ochotni odhodit je kamkoliv, říká nedávno provedený průzkum. Nový kolektivní systém hledá cesty, jak jejich postoj změnit.
V roce 2022 se v Česku spotřebovalo kolem 13 miliard cigaret, což znamená stejné množství nedopalků. Většina z nich skončí v domácím odpadu nebo v pouličních koších. Ten zbytek na veřejných prostranstvích, v přírodě či v kanalizaci. Až deset procent nečistot, smetených z ulic nebo veřejných prostranství, je tvořeno nedopalky. To už je číslo hodné pozornosti, pokud se zaměříme na to, co vlastně nedopalky představují pro životní prostředí.
Filtry cigaret se v přírodě rozkládají až patnáct let, a navíc obsahují acetátová vlákna, které se vlivem vnějšího prostředí rozkládají na mikroplasty. Z vláken filtrů a zbytků z hoření tabáku se uvolňují do okolního prostředí toxické látky. Proto se na nedopalky cigaret zaměřila také evropská směrnice o jednorázových plastech[1], která se snaží omezit negativní vliv těchto výrobků na životní prostředí. V praxi to znamená omezit odhazování zbytků cigaret i výrobků se zahřívaným tabákem (e-cigarety) mimo koše, či popelníky.
Průzkum chování v České republice
Jak vnímají čeští kuřáci problém kolem nedopalků, ukazuje průzkum, který v září tohoto roku provedla agentura Focus. Sedm stovek respondentů, z nichž 88 % kouřilo klasické cigarety, vyplňovalo elektronický dotazník. Otázky směřovaly k tomu, jak s nedopalky nakládají a zda jsou informování o jejich složení.
Podle analýzy naprostá většina kuřáků (80 %) považuje za správné odhodit nedopalek nebo použitou zahřívanou tabákovou náplň do koše nebo popelníku. Při pobytu venku však zhruba sedm procent kuřáků odhodí nedopalek kamkoliv – na zem, do trávy nebo do kanálu. Častěji se tak chovají lidé mladší (18-24 let) nebo lidé s nízkým vzděláním. Proč to dělají? V polovině případů uvádějí, že není dostupný koš, případně není dost blízko, nebo to dokonce považují za správný způsob likvidace.
V přístupu kuřáků nalézáme i estetické hledisko. Víc než polovina z nich vyhazuje nedopalky do koše proto, že se jim nelíbí, když se válí po zemi. Vyhodit nedopalek do kanálu přijde třetině kuřáků lepší, než je hodit na zem nebo do trávy. Bohužel neberou v úvahu, že to je cesta, jak se mikroplasty dostávají přes čistírny odpadních vod do řek.
Kuřáci e-cigaret také uvádějí, že odhazují použité zahřívané tabákové náplně do kontejnerů na tříděný odpad, ačkoliv to není správný způsob nakládání s nimi. Správně patří do směsného odpadu.
Z čeho jsou filtry
Kuřáci se často domnívají, že filtry jsou vyrobeny z papíru, bavlny nebo „něčeho jiného“, obvykle snadno rozložitelného. Zhruba třetina dotázaných je přesvědčena, že filtr se v přírodě rozloží zhruba za rok. Správný údaj, tedy až patnáct let, zná jen třetina dotázaných. Zajímavé je, že o rychlejší rozložitelnosti jsou přesvědčeni hlavně lidé starší 55 let, kteří také častěji odhazují nedopalky kamkoliv.
Průzkum ukazuje, že přes šedesát procent kuřáků si je vědoma, že nedopalky či použité zahřívané tabákové náplně vyhozené na zem jsou významným zdrojem znečištění. U starších lidí nad 65 let je však poměrně časté přesvědčení, že podíl na znečištění je téměř nulový.
Co by pomohlo
Zhruba třetina respondentů říká, že vyhodí nedopalek na zem nebo do trávy, když není dostupný vhodný koš. Zajímavé je, že polovina uvedla „jiný důvod“, aniž by bylo jasné, o jaký se jedná.
V průzkumu však většina (přes 60 % účastníků průzkumu) říká, že více odpadkových košů nebo popelníků by odhazování nedopalků omezilo. Kromě toho by podle nich pomohla lepší informovanost o škodlivosti pro životní prostředí nebo pokuta. Čtvrtina je skeptická –nepomůže prý nic a lidé budou nedopalky odhazovat stejně.
V oblasti informovanosti je zjevně co dohánět: dostupnou ucelenější informaci zaznamenalo jen osm procent respondentů.
Blízká budoucnost
Proč se vlastně tento průzkum prováděl? Důvod tkví ve zmiňované směrnici o jednorázových plastech (single use plastic, SUP). Abychom zabránili negativnímu vlivu nedopalků na životní prostředí, je nutné zajistit více košů a popelníků ve veřejných prostorech, a prostranství také lépe uklízet. Tyto náklady nesou města a obce. Na základě principu „znečišťovatel platí“ by se však měli na těchto nákladech podílet také výrobci cigaret. Výrobci tabákových výrobků s filtry dostali ve směrnici povinnost uhradit obcím náklady spojené s úklidem veřejných prostor (uliční smetky), i sběrem těchto konkrétních výrobků ve veřejné sběrné síti (koše a popelníky). Nedávno proto začal fungovat kolektivní systém NEVAJGLUJ, a. s., založený výrobci a prodejci cigaret. Města a obce od něj mohou získat příspěvek na úklid veřejných prostor a na provoz odpadkových košů. Příspěvek mohou použít i na nákup košů nebo popelníků, a taky na osvětu pro obyvatele, jak s nedopalky správně nakládat.
