Proč nedopalky nepatří do kanalizace?
„Když se na mě před časem obrátila ředitelka Kolektivního systému NEVAJGLUJ, a.s. paní RNDr. Martina Vrbová s žádostí o napsání článku s výše uvedeným názvem, netušil jsem, jak velký bič jsem si na sebe upletl,“ odpovídá ředitel SOVAK ČR Vilém Žák.
Proč nedopalky, chcete-li vajgly, nepatří do splaškové kanalizace?
Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku se nabízí jednoduchá odpověď, prostě proto, že každý slušně vychovaný člověk ví, že nedopalky, stejně jako každý běžný odpad patří do odpadkového koše a nikoliv na zem. Jen bezohledný šmudla zahodí cokoliv, co mu zrovna překáží tam, kde právě stojí. Nechci ale lacině moralizovat. Každý z nás se určitě dostal do situace, kdy nechtěně a nevědomky vytrousil z kapsy papírový kapesník, nebo obal od bonbónu. Do podobné situace se může snadno dostat kuřák, když potřebuje vstoupit třeba do obchodu a nikde nablízku se nenachází odpadkový koš. Ten méně uvědomělý prostě odhodí nedopalek na zem. Ukázněnější třeba přistoupí k nejbližší kanalizační vpusti a svůj problém vyřeší zde.
Ve výsledku se ale může jednat o vznik totožného problému. Nedopalek ležící na chodníku se za deštivého počasí snadno s proudem dešťové vody dostane do kanalizační vpusti jednotné kanalizace. Odtud pak spolu se splaškovou i srážkovou vodou a vajglem vhozeným přímo do dešťové vpusti doteče až na čistírnu odpadních vod (ČOV). Na tomto místě můžete namítnout, že standardní kanalizační vpusť je vybavená lapačem nečistot a tudíž, cesta nedopalku skončí právě tady. To je ale mylná domněnka. Nedopalek je lehčí než voda, a tak s velkou pravděpodobností lapač nečistot záhy opustí a nastoupí již popsanou cestu na ČOV.
Nyní mi dovolte pár slov o ČOV, abych se záhy dopracoval k vysvětlení, proč nikoliv čistírnám, ale jejich vlastníkům a provozovatelům vadí nedopalky v odpadní vodě.
ČOV je sofistikované zařízení zkonstruované primárně pro čištění splaškových vod, zjednodušeně řečeno vod znečištěných produkty lidského metabolismu. Na přítoku je běžná čistírna vybavená objektem hrubého předčištění. Ten má za úkol z natékající vody, jak již samotný název napovídá, mechanicky odstranit hrubé nečistoty, které se dostanou do kanalizační sítě. Jedná se o různé papírové i plastové odpady, ale také o další nerozpuštěné látky, jako je např. písek a štěrk. Bohužel nedopalky, jsou tak malé a po cestě kanalizačním systémem i částečně rozmočené, že tímto objektem projdou.
Další část ČOV využívá k čištění odpadních vod biologický princip. Velmi zjednodušeně to znamená, že technologie čistírny podporuje vývoj mikroorganismů, které pro své rozmnožování a růst ze znečištěné vody spotřebovávají tzv. nutrienty, zejména dusík a fosfor, ale také řadu dalších látek. Mikroorganismy jsou nakonec fyzikálně chemickými metodami z čištěné vody ve formě kalu odseparovány. Výsledkem čistícího procesu je tedy vyčištěná odpadní voda, která se vypouští zpět do vodního toku a čistírenský kal. Tolik stručný popis ČOV a nyní se dostaneme k důvodům, proč provozovatelé nedopalky v kanalizaci a na ČOV nechtějí.
Z veřejně dostupných zdrojů je možno snadno zjistit, že jeden cigaretový nedopalek je díky obsahu široké škály nebezpečných chemických sloučenin vzniklých hořením tabáku, schopný intoxikovat až 5 l vody. Jestliže jsme si v předchozím odstavci popsali, že čistící proces splaškových vod je fakticky založený na růstu mikroorganismů, je nyní jasné, proč je vajgl v odpadní vodě problém. Prostě proto, že vnáší do odpadní vody látky, odborně se tomu říká inhibitory růstu, které buď přímo znemožňují, nebo výrazně omezují růst mikroorganismů, které by za normálních okolností čistily odpadní vodu. A to zdaleka není všechno. Filtry, jenž tvoří podstatnou část nedopalku a je jedno, jestli pochází z klasické cigarety, nebo z té předehřívané, jsou částečně tvořené plastovými materiály. Ty jsou ze své podstaty biologicky těžko rozložitelné, a proto v průběhu čištění na ČOV přechází přímo do čistírenského kalu. Vzhledem k tomu, že značná část čistírenských kalů se stále nejen v ČR, ale v řadě dalších evropských zemí používá jako důležité organické hnojivo přímo na ornou půdu, je zřejmé, že tímto způsobem dochází ke kontaminaci půd tzv. mikroplasty. Vajgly samozřejmě nejsou jediným zdrojem této kontaminace. Ale když víme, že k tomu přispívají a při troše snahy tomu lze zabránit, je přímo naší povinností tak učinit.
Pro zajímavost, dovedete si představit, kolik chemických látek obsahuje upravený tabák v cigaretě?
Běžně je to více než 160 chemických sloučenin. Po spálení, během kterého dochází k syntéze těchto chemických látek pak zůstane ve filtru, tedy v nedopalku řádově větší počet chemických sloučenin. Když se kdokoliv dobrovolně rozhodne tento „koktejl“ konzumovat, je to těžko pochopitelné, ale je to jeho svobodné rozhodnutí. Když už tak činí, měl by si uvědomit, že normální je neházet odpadky na zem, protože nepřidělává práci jen úklidovým službám, ale také vodohospodářům.
Vilém Žák ředitel a člen představenstva SOVAK ČR
V Praze, březen 2024
