O nebezpečí kouření cigaret se mluví často, o hrozbách způsobovaných cigaretovými nedopalky mnohem méně. A přitom jde možná o nejčastější odpad s obsahem plastů, který se na zemi vyskytuje.
Podle odhadů vykouří lidé na světě během jediného roku 4,5 bilionu cigaret (pro představu: je to číslo se dvanácti nulami) a vznikne stejný počet nedopalků. Do koše, popelnice nebo popelníku kuřáci odhodí jen asi 35 – 40 % nedopalků. Zbytek, velmi zhruba nějakých 2,5 bilionu nedopalků, skončí v přírodě, ve vodě nebo v ulicích měst.
Nedopalky jsou na počet kusů nejčastějším odpadem na pobřeží, ve vodních tocích a na souši – tvoří až 30 % celkového litteringu. Tvrdí to pořadatelé každoroční mezinárodní akce Ocean Conservancy International Coastal Cleanup. Podle italské vládní agentury ENEA tvoří nedopalky na kusy až 40 procent odpadků ve Středozemním moři (následují je plastové láhve a igelitové pytlíky, oboje zhruba 8 %). V Itálii bylo na 100 metrech pláže nalezeno až 1600 nedopalků, v některých městech našli 130 nedopalků na metr čtvereční. Neplatí to však jen pro Itálii: v Cambridge to bylo v některých místech až 128 nedopalků na metr čtvereční.
Zkoumání negativních vlivů
Jelikož je známo, že nedopalky obsahují značné množství různých chemických látek (produktů hoření tabáku a cigaretového papíru), začalo se zkoumat, zda tak obrovské množství odhozených nedopalků neovlivňuje negativně životní prostředí.
Tento vliv má nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění, doplněného ještě estetickým hlediskem. Odhozené na rušných ulicích, zastávkách a všude tam, kde se shromažďuje více lidí, nedopalky velmi nepříznivě ovlivňují vnímání těchto míst jako kulturního, příjemného prostoru.
Fyzikální hledisko se soustřeďuje hlavně na filtry cigaret. Ty se – na rozdíl od dosti rozšířeného přesvědčení – rozkládají v přírodě pomalu. Jsou totiž vyrobeny z velmi tenkých vláken plastu (ve filtru je jich až 15 tisíc), která jsou nasycena pojivy, aby držela pohromadě. Také papír nebo rayon, do něhož jsou vlákna zabalena, obsahuje lepidla a řadu dalších látek (například na podporu hoření tabáku).
Filtry v přírodě přetrvávají až patnáct let, takže odhozený nedopalek „zdobí“ své okolí velmi dlouhou dobu. Při tom se pomalinku rozpadá, ale pouze mechanicky, fyzikálně. Plast, z něhož jsou filtry vyrobeny, se rozpadá na mikročástice, které pak přetrvávají v prostředí. Tyto mikroplasty našli vědci v poslední době snad úplně všude, včetně lidského těla. Představují pro naše zdraví hrozbu, která se nyní intenzivně studuje.
Druhá stránka znečištění, tedy ta chemická, je propojena hlavně se zbytky po kouření tabáku. Filtry vykouřených cigaret obsahují vedle plastových mikrovláken ještě nejméně čtyři tisíce různých chemikálií (polyaromatické uhlovodíky, ftaláty, nikotin, těkavé látky, formaldehyd, benzen a řadu dalších). Zhruba padesát z nich bylo vyhodnoceno jako toxických nebo i karcinogenních.
Ve filtrech také zůstávají zbytky látek, které výrobci přidávají do cigaret, aby byly zajímavější pro spotřebitele. Uvádí se, že se používá až 600 přísad. Je to třeba ethylfenol, používaný jako aromatické činidlo, dále cukry, mentol a zvlhčující látky, které činí kouř jemnějším ( je to například glycerol nebo diethylenglykol). O osudu těchto přísad ve výluhu z cigaretových nedopalků je však známo jen málo.
Vliv odhozených nedopalků cigaret na vnější prostředí je proto v posledních letech předmětem intenzivního zájmu vědců. A možná proto, že se splachem z povrchů dostávají nedopalky přes kanalizace a řeky až do moře, se hodně studií soustředilo na jejich škodlivost pro organismy ve vodním prostředí.
Většinou se testovaly výluhy z nedopalků. První studie proběhla už v roce 2011. Ukázalo se, že pro některé druhy ryb je toxický jeden cigaretový nedopalek (filtr + zbytek tabáku) na litr vody. O něco méně škodlivé byly vykouřené filtry bez tabáku a trochu toxické jsou dokonce i cigaretové filtry z nevykouřených cigaret!
Řada studií zjišťovala v dalších letech také škodlivost pro drobné vodní organismy, jako jsou třeba dafnie nebo mořské bakterie. Potvrdilo se, že chemické látky ve výluhu z cigaretových nedopalků mohou být pro vodní organismy akutně toxické. Tato toxicita zdá se souvisí se značkou cigaret i obsahem dehtu, významnou roli hraje také nikotin.
U nedopalků odhozených do přírody se zjišťoval vliv na rostliny a živočichy. Podle studie, kterou vedla Anglia Ruskin University ve Velké Británii, snižuje jejich přítomnost šanci na vyklíčení a růst jetele a trav až o třicet procent. Výluh má negativní vliv na růst kořenů i celkovou výšku a váhu rostliny. Nedopalky také nepříznivě působí na larvální stadia hmyzu, množství žížal v půdě nebo přítomnost parazitů v hnízdech ptáků.
Neduhy výzkumu
Výsledky výzkumných studií jsou jednoznačné a varovné. Jenže vlastně nepostihují reálnou podobu znečištění nedopalky a jejich rizika pro životní prostředí.
Testy na organismech se ve většině studií prováděly s koncentrovaným výluhem z nedopalků, v laboratorní uspořádání a byly krátkodobé. Když totiž nalijete do uzavřeného akvária s perloočkami (korýši, rybami, obojživelníky) koncentrovaný výluh s nedokouřených cigaret, je velmi pravděpodobné, že vcelku rychle všechno v akváriu otrávíte. Výsledky proto vypovídají o aktuálním poškození jednoho, či několika málo druhů vlivem vysoké dávky znečišťujících látek.
Nehovoří však o možném hromadění látek z výluhů v živých organismech (bioakumulace), ani o tom, že vlivem vnějších podmínek se mohou tyto znečišťující látky dále přeměňovat a případně se stát ještě toxičtějšími.
Výzkum se obvykle zaměřuje na růst, reprodukci a chování jednotlivých organismů, ale říká málo o vlivu na úrovni společenstev nebo celých ekosystémů. Víme, jak nedopalky ovlivňují okolí v místě, kam byly odhozeny. Víme však málo o tom, jak celou přírodu ovlivňuje plošné znečištění, způsobované miliardami nedopalků odhozených mimo kontejnery a popelníky. To všechno jsou otázky, na jejichž zodpovězení zatím čekáme.