Rozvoj komunitního života se možná nejlépe sleduje v malých obcích. Právě ony často ožívají řadou akcí, organizovaných samotnými obyvateli, nebo napojených na celospolečenskou aktivitu. Mezi těmi celospolečenskými dominuje každoroční úklid veřejných prostranství, který organizuje společnost Ukliďme Česko.
Iniciativa Ukliďme Česko běží od roku 2014 a zúčastnilo se jí už přes milion dobrovolníků. Zapojují se však celé obce a města, řada z nich prakticky od začátků. Právě nim je věnována akce Věrnost se vyplácí, kterou vyhlásila Ukliďme Česko společně se společností NEVAJGLUJ. Organizátoři se rozhodli vyzdvihnout třicet obcí do 1000 obyvatel, které se úklidů účastní nepřetržitě více než 10 let. Všechny tyto obce získají od NEVAJGLUJ obměnu ve výši 5000 korun. S některými z nich jsme si promluvili o tom, jak úklidy probíhaly a také zda přibývá těch, kteří pomáhají v boji proti litteringu.
„Boj proti litteringu, tedy volně pohozeným odpadkům, je jedním z hlavních úkolů kolektivního systému NEVAJGLUJ,“ říká ředitelka společnosti Martina Vrbová. „Jsme rádi, že můžeme v této oblasti spolupracovat s iniciativou Ukliďme Česko a ocenit především malé obce za jejich aktivní přístup,“ vysvětluje.
V Srnojedech poblíž Pardubic bylo nejvíc odpadků kolem břehu řeky Labe. „Několik prvních ročníku bylo odpadu mnoho naplněných pytlů, nyní je břeh čistší a uklízíme kolem hlavní komunikace a v obci v okolí sportovišť a dětského hřiště,“ říká místostarosta obce Jiří Juška.
Mezi prvními se do akce Ukliďme Česko zapojila jihomoravská obec Jevišovka. Její starostka Božena Bošiaková říká: „O úklidu okolí naší obce jsme uvažovali a akci uskutečnili již v roce 2015. Tenkrát s výzvou občanům – Pomozte uklidit okolí naší Jevišovky.“ Dobrovolníků bylo při první ročníku velmi málo i kvůli nepříznivému počasí, přesto akce běží dodnes a nebyla přerušena ani během covidu.
Jinde se naopak počty účastníků poněkud snižují. „Na počátku se účastnilo víc lidí, rozdělili jsme se do skupin a každý vyčistil určitou oblast,“ vzpomíná Bob Šviha, starosta obce Butoves nedaleko Jičína. „Chodí pořád stejní lidé: zpočátku chodili s dětmi, teď už jim děti odrůstají. Přicházejí lidé, kteří se do vsi nově nastěhovali, ale ti se většinou zúčastní jednou -dvakrát.“
V Nížkovicích nedaleko Vyškova se podle referentky Aleny Ondrové skladba účastníků příliš nemění: „Většinou se zapojují rodiny s dětmi, takže až děti odrostou, přestanou chodit (i rodiče), ale zase chodí další děti s rodiči. Je několik lidí, kteří chodí pořád, ale moc jich není. Loni a předloni přišlo hodně rodičů, tak jsme je kromě úklidu zapojili i do úpravy dětského hřiště a odstranění plevele z chodníků. To abychom všechny zaměstnali.“
Zdroj: fotoarchiv obce Nížkovice
To v obci Píšť je úklidový den záležitostí všech: „Od počátku se akce zúčastňují především zástupci spolků a školní mládež. Chodí jak maminky s malými dětmi, učitelé s žáky základní školy, prarodiče se svými vnuky, tak lidé zapojeni do spolků (hasiči, zahrádkáři, myslivci, chovatelé, rybáři, fotbalisté, hokejisté, tenisté, šachisté, nohejbalisté, střelci, senioři, farní mládež, spolek rodičů a přátel při ZŠ a MŠ),“ vypočítává starosta Daniel Fichna. „Samozřejmě nesmím zapomenout na obecní pracovníky, kteří pro všechny zúčastněné chystají servis. Úředníci z obecního úřadu svačiny a nápoje a zaměstnanci pracovní čety o svoz a následnou likvidaci odpadů,“ dodává.
Zdroj: fotoarchiv obce Píšť
„Skladba účastníků ani přístup se nemění, jenom všichni stárneme, ale přibývají noví účastníci, děti,“ výstižně shrnuje Mgr. Jan Neudert, starosta města Bystré na Vysočině. Akce se zde, podobně jako v Píšti, účastní vedle jednotlivců hlavně členové místních spolků – myslivci, rybáři, hasiči, Sokolové. „V posledních letech se akce pravidelně účastní i občané Ukrajiny, kteří v našem městě nalezli nový domov. A hodně chodí rodiče s dětmi,“ konstatuje starosta.
„Přístup lidí k této akci se podle mého názoru nemění,“ konstatuje Ing. Pavlína Šrůtová, starostka obce Vinary v okrese Ústí nad Orlicí. „Úklid považují ze prospěšnou akci, kdy pomohou přírodě ve svém okolí a zároveň se sejdou se svými sousedy a věnují se pohybu na čerstvém vzduchu. Nezměnil se ani názor na lidi, po nichž uklízíme,“ uzavírá.
Zdroj: fotoarchiv obce Vinary
Skladba odpadů
Všichni zástupci obcí se shodli na to, že skladba sbíraného odpadu se za poslední roky změnila. „Naše obec je malá (má kolem 300 obyvatel) a je tu čisto, protože černé skládky a jiné znečištění už jsme dávno odstranili,“ konstatuje Bob Šviha z obce Butoves. Podrobněji líčí začátky Daniel Fichna z obce Píšť: „Na počátku jsme doslova tahali z příkopů podél cest velmi rozmanitý odpad. V roce 2015 bylo svezeno kolem 30 multikár. V odpadu byly především plasty, sklo, drobné kovové věci, pneumatiky, papír, ale také byly nalezeny osobní doklady, plavenka do kravařského bazénu, platební karta, celá třílitrová sklenice se zavařenými okurkami, dva akumulátory a kosterní zbytky sražené zvěře. Postupem času odpadu ubývá a dnes se především jedná o obaly po konzumaci jídla (skleněné a PET láhve, plechovky, obaly z potravin) a zbytky stavebního materiálu.“
Podobné zkušenosti popisuje Pavlína Šrůtová z obce Vinary: „První úklid proběhl na jaře 2015 a byl opravdu náročný. Byli jsme nemile překvapeni, kolik odpadu se nashromáždilo v lese v prudkém svahu pod silnicí. Šlo o pytle s odpadky, starý nábytek, vybavení domácností, pneumatiky, autodíly… V prvních letech se nám podařilo les od této letité skládky vyčistit. Poslední roky se věnujeme zejména úklidu příkopů a okolí silnic. Kvůli výstavbě dálnice se v naší obci výrazně zvýšila intenzita projíždějících aut, a tak jsou příkopy v okolí obce každoročně plné odpadků, jako jsou PET lahve, plechovky, obaly od občerstvení z fast foodů aj. Výjimkou bohužel ani v posledních letech nejsou celé pytle s odpadky z domácností, nábytek apod. ale tohoto odpadu je již výrazně méně.“ Také v obci Borek na Praze-východ v prvních letech vysbírali letitý odpad. Nyní už je podle starosty Vratislava Ryka odpadu mnohem méně a vyhrávají plasty.
Také v obci Jevišovka už se s velkým odpadem dávno vypořádali. „Skladba odložených odpadů byla různá – hodně pneumatik, různé kovové díly, koberce, plastové barely,“ vzpomíná paní starostka. „V posledních letech jsou to hlavně PETky, plechovky, nedopalky, papírové krabičky od cigaret, spíš drobný odpad.“
Z těchto osobních zkušeností, posbíraných za deset let, je zřejmé, dobrovolnické úklidy mají pozitivní vliv na kvalitu veřejného prostoru. Přestože třeba nejde v obci o akci masovou, přece jen příklad účastníků přitahuje pozornost a dává jasný signál celé obci. Nastavuje se tím společenská norma, která říká, že normální je odpadky neodhazovat. Hojná účast menších dětí s rodiči pak dává naději, že nová generace už bude mít tento postoj zažitý.
Komunita
Dalším bonusem dobrovolnických úklidů je posílení komunitního života v menších obcích. Odměnu 5000 korun na svou dlouhodobou účast v akci Ukliďme Česko chce většina odměněných obcí věnovat právě na posílení komunitních aktivit nebo vylepšení úklidu veřejných prostranství. V Píšti bude odměna použita pro podporu těch, kteří nám nejvíce s akcí Ukliďme Česko pomáhají, tedy pro spolky, v Nížkovicích na „…nějakou smysluplnou akci pro děti, ve spolupráci se Základní a mateřskou školou. Třeba Den země, nebo Den vody,“ předpokládá Alena Ondrová. V Butovsi ji využijí na údržbu obce: „Máme novou náves a požární nádrž jsme přeměnili na koupací. Potřebujeme do ní kupovat chemii,“ vysvětluje starosta. V Borku využijí peníze na opravu venkovních odpadových košů, v Jevišovce na nákup košů nových. A ve Vinarech mají v plánu pěší výlet do pizzerie ve vedlejší obci, kam jsou zvaní všichni, kteří se pravidelně úklidů účastní.
Akce Věrnost se vyplácí propojila podporu dobrovolnické činnosti, s reálným finančním přínosem, který může být použit pro rozvoj komunity. Ze zkušeností obcí, které pravidelně uklízejí více než deset je, je zřejmé, že změna v péči o veřejný prostor přichází s dlouhodobou systematickou prací.