Jak omezit odhazování nedopalků cigaret na veřejných prostranstvích se neptáme jen u nás, ale také na druhé straně zeměkoule, v australském Novém Jižním Walesu.
Už od roku 2000 zde mají zákon, který zakazuje kouření a používání elektronických cigaret v uzavřených prostorách a na některých venkovních veřejných místech, jako jsou zastávky veřejné dopravy nebo sportoviště v době konání organizované sportovní akce. Zákon také zakázal kuřákům se přibližovat k dětským hřištím, veřejným budovám, nebo si zapálit restauracích (i zahradních), na trzích a kolem stánků s jídlem.
Zároveň odborníci z Environment Protection Authority (Úřad pro ochranu životního prostředí, EPA NSW) vyhodnotili, že pouhé omezování kuřáků nemusí být efektivní, ale je třeba vybudovat jakousi společenskou dohodu mezi kuřáky a nekuřáky. Téměř deset let proto běží projekt, na němž se podílí vláda a šestnáct lokálních samospráv. Jeho cílem je najít a vyzkoušet řadu intervencí, které nasměrují kuřáky, aby méně odhazovali nedopalky ve veřejném prostoru. Tam, kde byl projekt realizován, se podle autorů projektu snížilo odhazování nedopalků až o 53 %. Tohoto hezkého výsledku bylo dosaženo nikoli zavedením represí, ale nastavením nevyslovené dohody mezi kuřáky, nekuřáky a správními orgány, která by se dala vyjádřit větou: „My pro vás vytvoříme vhodné prostředí, abyste si měli kde zakouřit, a vy za to nebudete odhazovat nedopalky na zem“.
EPA NSW k projektu vydala publikaci, v níž svůj postup vysvětluje. „Všechny zúčastněné strany musí plnit své úkoly v rámci budování nově vytvářené společenské dohody, která povede ke zlepšení stavu daného místa. Správci území musí identifikovat místa, kde by mělo dojít ke zlepšení a navrhnout řešení odpovídající místním podmínkám. Kuřáci pak splní svůj „úkol“ na vytváření společenské dohody tím, že na tyto iniciativy zareagují a začnou se chovat žádoucím způsobem.“
Hledání řešení
„Hledáme-li veřejném prostoru místo určené pro kuřáky, je třeba nejprve identifikovat důvody, proč kuřáci odhazují nedopalky právě tam“, říkají autoři australské příručky. Míra odhazování odpadků je obecně vyšší v přechodných místech, kde kuřáci musí dokouřit cigaretu na cestě, v porovnání s místy, kde si lidé mohou sednout. Vhodné místo pro kouření má být zřízeno v místě, kde se obvykle kuřáci shromažďují, zároveň nemá být příliš rušné, a je třeba vzít v úvahu blízkost restaurací, dětských hřišť nebo bydlení. V Austrálii po vytipování vhodného místa na něm nejprve provádějí „Butt Litter Check“, tedy zkoumání, kolik je na místě odhazováno nedopalků – je to základ pro konečné vyhodnocení celé akce.
Po vyhledání vhodného místa ke kouření následuje zavedení vhodných opatření. Tím je primárně instalace popelníků nebo upravených košů. Důležité je podle autorů projektu umístění, viditelnost a design koše nebo popelníku – to vše může ovlivnit, zda bude místo používáno nebo ne. Prostor by měl být čistý a je dobré vše podpořit tím, že se zde instaluje například posezení nebo přístřešek. Podle EPA jsou to věci, které ovlivňují dlouhodobě pozitivní změnu chování.
K tomu, aby kuřáci věděli, kde se nachází pro ně vyhrazený prostor, slouží informační systém: šablony na chodnících a značky umístěné ve strategických místech nebo samolepky na odpadkových koších, upozorňující na kuřácké prostory.
Australský výzkum také ukázal, že kuřáci nereagují na zahanbení nebo ostrakizaci. Odhazují však nedopalky méně, když je místo čisté a mají pocit odpovědnosti za daný prostor. „Zkuste vybudovat v kuřácích pocit, že je ten prostor pro ně, že jim patří,“ radí australská příručka. Proto navrhují autoři umisťovat například nápisy jako: „Tenhle popelník je tu pro vás“, „Tudy k vašemu popelníku“ nebo „Děkujeme, že jste zde odhodil váš nedopalek.“ Nedílnou součástí takového postupu je také informování veřejnosti o nebezpečí, které nedopalky představují pro přírodu nebo vodní zdroje.
Funguje to?
Po zhruba šesti měsících provozu místa ke kouření ukáže další Butt Litter Check, zda se podařilo snížit množství nedopalků odhozených na veřejném prostranství. Pozitivní chování kuřáků posiluje zveřejnění výsledků např. na místním webu nebo novinách i jiné kreativní postupy.
Čistý prostor v místě určeném kuřákům vytváří pozitivní sociální normu – signalizuje, že odhazování nedopalků je nežádoucí a nepřijatelné. „Vidět ostatní kuřáky, jak odhazují nedopalky do košů, posiluje aktivní zapojení do udržování čistoty,“ říká příručka. Směrovky, šablony na chodníku a odpadkové koše samolepky v oblasti směřují kuřáky na správné místo a připomínají jim, aby odkládali nedopalky do koše. Na druhé straně poskytování čistých, dostupných a viditelných košů kuřákům naznačuje, že správci pozemků vycházejí vstříc jejich potřebám. „Postupně se tak vytváří v praxi nová sociální dohoda,“ konstatuje se projektu EPA v australském Novém Jižním Walesu.
Snad by mohly být jejich zkušenosti přeneseny i na druhou polokouli, co říkáte?